• ÚVOD
  • PŘÍRODA
  • MAPY
  • VIZUALIZACE
  • ZAJÍMAVOSTI
  • KE STAŽENÍ
    • Karel Daniel Gangloff

    Lesmistr, geometr, vynálezce, konstruktér, taxátor1, examinátor2, člověk s velkým rozhledem, jímž předstihl svou dobu. Muž s přívlastkem „Český Archimédes“.

    Narodil se v Praze 11. května 1809 arcibiskupskému hofmistrovi. V roce 1825 – 1826 nabyl technického vzdělání na pražské polytechnice. Vynikal zejména v matematice. V letech 1827 – 1830 se učil lesnictví v kolovratských službách u lesmistra Jana Josefa Wesselého v Rokytnici. 12. ledna roku 1830 se s dobrým prospěchem podrobil lesnické zkoušce v Rychnově nad Kněžnou. 21. února obdržel výuční list. O rok později, 28. března 1831 byl přijat jako písař k lesnímu úřadu v Rožmitále pod Třemšínem. Nadále pokračoval ve studiích a 13. května 1835 složil úspěšně a s vyznamenáním u Vlastenecké hospodářské společnosti v Praze zkoušku z teoretických a praktických věd lesnických. 13. dubna 1837 složil přísnou zkoušku z praktické geometrie, na jejímž základě dosáhl 14. listopadu 1837 oprávnění ,,politického geometra pro království České“. Týden po zkoušce zakončil soukromá studia na pražské univerzitě zkouškou ze státního účetnictví. V letech 1839 – 1864 působil na arcibiskupském velkostatku Červená Řečice, kde prováděl geometrovskou praxi, a to jak v lesích velkostatku, tak i v okolních majetcích obcí. Dne 7. ledna 1864 se vrátil jako lesmistr do Rožmitálu pod Třemšínem. Zde se snažil např. o kvalitu a zlepšení porostů dobře založenou odvodňovací sítí, o zlepšení komunikací i odbytu dřeva jednak novou technologií zpracování, jednak spoluprací na vybudování rožmitálských průmyslových podniků.

    Ve svém životě vymyslel mnoho vynálezů, které se vesměs uplatnily a znamenaly ve své době pokrok, usnadnění a urychlení práce. V roce 1838 sestrojil pro usnadnění taxačních prací dendrometr, kterým mohl změřit průměr stromu v libovolné výšce (posléze dendrometr spojil s výškoměrem k určení výšky stromu). V roce 1856 zkonstruoval planimetr3 založeným na zásadě přeměny složitých obrazců v jednoduché. V daném řešení má světové prvenství. Jeho myšlenky bylo později využito a zdokonaleno v dalších planimetrech (Dasnoyově a Schlesingerově). Roku 1860 vynalezl přístroj k redukci délek měřených po svahu na délku vodorovnou. V zeměměřictví přišel i s vlastní konstrukcí úhloměrného zrcátka, přístroje k vytyčení libovolných úhlů, libelového sklonoměru a závěsného nivelačního přístroje. V lesnictví vynalezl krychlicí hůl, stroj na výrobu šindele (1855). Stroj pronikl až do zámoří. Stroj k výrobě zápalkových dřívek (1 116 000 dřívek za hodinu) – 1875. Kruhový stroj na výrobu tužkových dřívek a stroj na výrobu kolíčků do bot. A takto bychom mohli pokračovat dále. Velmi se zasloužil o rozvoj rožmitálského hutnictví. Sváděl k hutím z hor tolik potřebnou vodu. Takto svedenou vodu a její energii využíval i v dřevařských závodech. Ze spolupráce s hutěmi vzniklo několik dalších vynálezů, např. kapesní aneroid, model větrného mlýna, větrný regulační motor.

    Karel Daniel Gangloff, lesmistr, geodet a vynálezce zemřel celkem nemajetný 7. února 1879 raněn mrtvicí. Je pohřben v Rožmitále pod Třemšínem. Za svého života a za své zásluhy byl jmenován členem několika společností.

      1 zkušební komisař
      2 odhadce, kontrolor, ověřovatel správnosti
      3 přístroj ke zjištění výměry plochy v mapě
    Zdroj: Jan Frič - Velké vzory našeho lesnictví
    viz zdroj diplomové práce [12]

    Design © Bc. Miroslav Šoul    msoul@o2active.cz