• ÚVOD
  • PŘÍRODA
  • MAPY
  • VIZUALIZACE
  • ZAJÍMAVOSTI
  • KE STAŽENÍ
    • Chocholík u Pňovic

        Osídlení Rožmitálska a okolí Třemšína bylo v plné moci Slovanů. Slované přišli do oblasti pod vrchem Třemšínem z Březnicka podél říčky Vlčavy – tehdy zvané Božes. V knize „Snůška starých jmen – Jak se nazývaly v Čechách řeky, potoky, hory a lesy“ se lze o této říčce dočíst na straně 100. Zmínka je zde uvedena k roku 1414 v latinsky psané větě: „1414 in molendino et flumine Bozess sub villa Martinicz“ – doslovně přeloženo: „1414 ve mlýně a řeku Božes obec Martinice“. Lepší překlad a úprava slovosledu je ponecháno na čtenáři. Jméno řeky Božes je snad po knížecím hradu nad ní (v 16. st. zvaný Hradiště – dnes Šance) u dnešní obce Počaply nedaleko Březnice.

        Stopy Slovanů podél říčky Vlčavy směrem k Rožmitálu pod Třemšínem nalezneme na návrší zvaném Chocholík nad obcí Pňovice. Na podzim roku 1939 zde byl proveden archeologický průzkum pravěkým oddělením Národního muzea v Praze a Městským muzeem v Rožmitále pod Třemšínem. Objeveno bylo 6 mohyl datovaných do období starší doby hradištní – 8. století. Poloha lokality je vyznačena symbolem mohyly v mapové dokumentaci.

        Mohyly byly archeologickým průzkumem v určitém smyslu „znehodnoceny“, ale je třeba podotknout, že poznatky a nálezy plynoucí z výzkumu přinesly mnoho užitku ke studiu české minulosti, respektive oblasti Třemšínska. Pozoruhodnou myšlenkou v knize Rudolfa Turka „ Posvátný háj na Chocholíku u Pňovic “, která poukazuje na tisíciletou tradici opírající se o provedený výzkum, je následující citace:

        „Že tomu tak bylo a že po doby těch nesčetných generací hrály mohyly na Chocholíku významnou roli v duchovním životě pňovické osady, pro to máme jeden výmluvný a dojemný doklad. Ač snad na všech mohylách zaplály při pohřbu před více než tisíciletím ohně, v mohyle č. IV, v níž byla dřevěná hranice, hořel tehdy oheň největší. A právě na této mohyle, jak svědčily neklamné stopy na jejím povrchu, pálila pňovická mládež donedávna své svatojánské a filipojakubské ohně. Je to snad náhoda? Nebo se v podvědomí lidu po celou tu předlouhou dobu udržovala vzpomínka na oheň, jenž tu kdysi planul?“

         Zdroj: Jan Čáka - Brdské toulání, Jan Čáka - Podbrdskem od města k městu, August Sedláček - Snůška starých jmen,
          Rudolf Turek - Posvátný háj na Chocholíku u Pňovic
          viz. zdroj diplomové práce [5, 6, 7, 8]


    Design © Bc. Miroslav Šoul    msoul@o2active.cz