Původně byla v Kralupech zřízena malá výpravní budova v roce 1850. Teprve po zaústění Buštěhradské dráhy a Trutnovsko – Kralupsko – Pražské dráhy byla 5. března 1865 dohodnuta smlouva o zřízení nové výpravní budovy.

Novou budovu navrhnul architekt Společnosti státní dráhy Karl Schumann v pozdně klasicistním slohu, s podélným přízemním traktem zakončeným na obou stranách jednopatrovými pavilony, krytými nízkými valbovými střechami. Do středu budovy byl umístěn vestibul se společnou jízdenkovou pokladnou a podáním zavazadel. Hotová drážní budova byla předána 15. října 1865. A v letech 1896 a 1909 následovalo rozšíření budovy včetně čekárny pro nekuřáky. Během druhé světové války se však město Kralupy stalo díky chemickému a strojnímu průmyslu terčem bombardování amerických letadel a byla vážně poničena střední část a jeden z pavilonů drážní budovy. Projekty na novou drážní budovu se začaly tvořit už roku 1946 a 1948. Na obrázku níže je výkres projektu z roku 1946 nalezený v archivu Českých drah (žlutě původní stav a černě nový stav).

Novou Bohužel se návrhy na novou drážní budovu nepodařilo zařadit do investičního plánu a tak nouzově opravená drážní budova sloužila až do roku 1982. Během let 1983 – 1986 se uskutečnila stavba podle projektu ing. Arch. Vlasty Douši a odpovědného projektanta ing. Roberta Kunlta. Projekt zahrnoval rozdělení budovy do dvou částí odbavovací a provozní. V provozní části je dopravní kancelář, reléový sál, společenský sál, školní oddělení, účtárna a další. Pro cestující je určena odbavovací hala s čekárnou a restaurací. Hlavním zhotovitelem stavby bylo Železniční stavitelství Praha ve spolupráci s podniky Průmstav Mladá Boleslav, Českomoravský průmysl kamene, Zukov Praha, Dřevopodnik Holešov, Hutní montáže Chomutov a dalšími.

Budova je montovaný železobetonový skelet v kombinaci s ocelovou konstrukcí.

Interiér je tvořen kombinací materiálů žuly, mramoru, hliníku, sádry a dřeva.

Tato webová stránka byla vytvořena v rámci diplomové práce "Vizualizace železniční trati Praha - Kralupy nad Vltavou"

na Fakultě stavební ČVUT v Praze.

autor: Bc. Jan ŠAFRÁNEK

© 1/2015