Kostel sv. Petra a Pavla
Jenoznačnou dominantou Nové Říše je opatský kostel sv. Petra a Pavla spolu s přilehlým premonstrátským klášterem zasvěceným Panně Marii.
Se stavbou bylo započato v roce 1676 pod vedením stavitele Pavla Weinbergera na místě starého původního kostelíka z roku 1504. Stavba byla pozdržena zničujícím požárem roku 1683, kdy se mimo jiné zřítila i chrámová klenba téměř hotového kostela. Po požáru stavbu dokončoval stavitel Bartoloměj Hassier. Kostel je barokní jednolodní stavbou, se dvěma bočními kaplemi a dvěma kvadratickými věžemi. Spojovací chodbou je spojen s klášterem. Kostel je 45 m dlouhý a široký 12 m v hlavní lodi a 9 m v presbytáři. Věže jsou vysoké 51 metrů.
Nad hlavním oltářem visí obraz svatých Petra a Pavla od benátského malíře Adama Enze z roku 1705. Hlavní výzdoba kostela byla za doby opata J,B.Pelikána svěřena Johannu Lukasovi Krackerovi ze Znojma. Na klenbě presbytáře je výjev odevzdání klíčů nebeského království sv. apoštolovi Petrovi (Mat. 16/18 - 19). Freska je doplněna čtyřmi postavami nad pilíři presbytáře představující Evropana, Asiata, Afričana a Američana jako rozšíření evangelia do všech částí známého světa. Na stropu lodi je zobrazeno duchovní obrácení Šavla z Tarzu později sv. Pavla (Skt. 9/1 - 18). V boční kapli Bolestné Panny Marie je vyobrazen hořící keř se jménem Panny Marie a nad kaplí se nachází latinský nápis: „Vadam et videbo, quare non comburatur rubus.“ v překladu „Půjdu a spatřím, proč neshoří keř.“ V této kapli je totiž umístěn milostný obraz bolestné Panny Marie, který zázračným způsobem přečkal zničující požár z roku 1683 v jedné klášterní cele zavěšen na konopném laně, i když vše okolo shořelo. Naproti této kapli se nachází kaple sv. Kříže. Kracker obohatil interiér i o řadu obrazů. Jeho dílem jsou mimo jiné obrazy 13 světců z řad sv. Norberta visící mezi vrchními okny kolem celého kostela nebo obrazy na bočních oltářích: Zvěstování Panny Marie, Úmrtí sv. Josefa, sv. Norberta a sv. Jana Nepomuckého. Na choru je pak vyobrazena stojící postava. Dle ústní tradice je to portrét Krackera hledícího na své dílo, malovaný jeho dcerou.
Mezi cenné zařízení patří vyřezávané chórové lavice z roku 1696 z Horní Slatiny a zejména dřevěná kazatelna, která je mistrovským řezbářským dílem. Kazatelna pochází z doby kolem roku 1700 a překypuje bohatou figurální a rostlinou výzdobou. Je zdobena sochami čtyř evangelistů, světců a světic a velkého množství andílků. Polovypuklá řezba křížové cesty je dílem Františka Bílka a Viktora Förstra. Opomenout nelze ani varhany jakožto dílo novoříšského varhanáře Bedřicha Semráda.
Mezi kostelem a konventem se nachází nejstarší část kláštera – kaple sv. Anny Samotřetí. Její výzdoba pochází ze 17. století. V kapli se nachází socha z přelomu 14. a 15. století tesaná z jednoho kusu kamene znázorňující sv. Annu držící v jedné ruce Pannu Marii a v ruce druhé Božské dítě.
zdroj: stránky kláštera Nová Říše a výroční brožurky kláštera