Spálený mlýn

Panoramatický snímek Tichého údolí se Spáleným mlýnem.

 

Spálený mlýn se nachází v přírodní rezervaci Tiché údolí, která je součástí přírodní rezervace (dále jen rezervace) Roztocký háj - Tiché údolí a rozkládá se severně od zástavby Suchdola.

Spálený mlýn

Roztocký háj zaujímá oblast kolem soutoku Únětického potoka s Vltavou, zalesněným stráním blíže k Suchdolu se říká Tiché údolí. Rezervace se rozkládá na ploše přibližně 114 ha, v katastrálních územích Roztoky u Prahy, Suchdol a Praha 6. Nejmenší nadmořská výška je 195 m n.m., naopak nejvýše položené místo se nachází ve výšce 300 m n.m. Přírodní rezervací byla lokalita vyhlášena 9. září 1951 Ministerstvem školství, věd a umění.

 

Většina plochy rezervace je dnes pokryta lesním porostem (přes 100 ha). Les je smíšený, nejvíce je zastoupen dub, borovice, habr a bříza. Mezi živočichy obývající tuto oblast je zcela na místě zařadit žlunu zelenou, otakárka fenyklového nebo mloka skvrnitého. Hojně je také zastoupena skupina pěvců, kterých se zde nachází asi 50 druhů, například sedmihlásek hajní, hýl obecný, stehlík obecný a strnad obecný.

 

Rezervací vede naučná stezka, která návštěvníkům přiblíží okolí každé zastávky. Pokud je po dešti, doporučuje se pevné a nepromokavé obutí, protože stezka vede po nezpevněné cestě, ze které se po dešti stává bahnitá polní cesta.

 

Spálený mlýn je nejníže položeným mlýnem na Únětickém potoce. Byl postaven v letech 1786-1787 suchdolských hostinským J. Burdou. Po pár měsících provozu ale z neznámých důvodů vyhořel, proto se mu začalo říkat "Shořelý mlýn". Ohledně pravidel pozdějšího jazyka byl přejmenován na "Spálený mlýn". Sice byl roku 1813 obnoven, ale protože již lidé přišli na to, že leží v místě, které není pro mlýn ideální, v podstatě živořil a za dobu následujících 36 let vystřídal 13 majitelů.

 

Spálený mlýn

V roce 1849 v něm tehdejší majitel Karel Grill zřídil továrnu na svíčky a mýdlo. Odpad z výroby ale byl vypouštěn do Únětického potoka, který obyvatelé Roztok využívali nejen pro zemědělství, ale i pro domácnost. Roku 1880 opět za podezřelých okolností vyhořel. Poté, co byl opět uveden do provozu, v něm byla vybudována pekárna, která zásobovala nejen Suchdol do doby, než mlýn vyhořel potřetí. Tentokrát to bylo úderem blesku.

 

Po první světové válce, roku 1919 zde byla ještě zřízena pražírna ječmene a následně byl zájem řídit v objektu sanatorium nebo zájezdní hotel. Nyní hlavní budova slouží jako obytná budova, zbytek staveb této usedlosti spíše chátrá. \uv{Časté požáry mlýnů byly nejspíš způsobeny výbušností jemného moučného prachu ve vzduchu, kterému stačila podobně jako v dolech uhelnému prachu malá jiskra, aby došlo ke vznícení.

 

Zpět na seznam významných míst.