Brandejsův statek

Panoramatický snímek Brandejsova statku se zástavbou části Suchdola - Výhledy.

 

Brandejsův statek se nachází v části Suchdola zvané Starý Suchdol a první zmínky o něm spadají do 13.století, tedy do doby, kdy na Suchdole vládly svatojiřské benediktinky. V polovině 14. století byl suchdolský zámeček, jak se tenkrát statku také říkalo, opraven, avšak v době husitských válek poničen.

Převratným rokem se stal rok 1557, kdy zde byl zřízen pivovar sloužící až do roku 1863. Zrušen byl kvůli vypuklé nemoci, která měla přijít z piva uvařeného ze sanytrové vody, což je vedlejší produkt při výrobě lesku draselného.

 

Vzhledem k době stavby statku se jedná o stavbu gotickou, později renesančně a barokně přestavěnou. V roce 1822 Brandejsův statek vyhořel a v letech 1822-1823 spraven do podoby, jak je znám dnes. Roku 1830 byl pronajat statek Janu Napravilovi, který hoden svého jména, zvelebil statek a přispěl i ke zvelebení obce. Před dvorem dal v roce 1846 postavit zvoničku, která stojí dodnes.

 

V druhé polovině 19. století se zde usídlila rodina Brandejsů, v jejichž vlastnictví byl dvůr celých 30 let a podle nichž dostal statek své jméno. Zajímavostí je, že Brandejs choval ve své stáji hřebce jménem Ardo, podle kterého sochař Josef Václav Myslbek vytvořil koně pro sousoší sv. Václava na Václavském náměstí.

 

Dnes je statek v nájmu České zemědělské univerzity a bohužel chátrá. V jeho těsné blízkosti, přesněji řečeno, přímo ve dvoře, vznikl v 80. letech 20. století jezdecký klub, který zajišťuje mimo jiné i výuku studentů ČZU. Klub vlastní asi 8 koní a několik dalších ustajuje veřejnosti za poplatek. Je zde vybudovaná jízdárna pro koně, stáje a zázemí pro členy Jezdeckého akademického klubu ČZU, ale také čtyři venkovní výběhy. Je to tedy místo, kam docházejí studenti za výukou, děti do odpoledních kroužků, dospělí, kteří oddíl vedou, ale také rodiče s dětmi při víkendových procházkách.

 

Mikoláš Aleš na Brandejsově statku

Známý český malíř, Mikoláš Aleš (nar. 1852 v Miroticích), se na Suchdol dostal díky svému spolužáku z pražské akademie - malíři Františku Ženíškovi. Ten seznámil Alše se svým známým, majitelem statku v Suchdole, Alexandrem Brandejsem.

 

Protože byl Brandejs příznivcem talentů, scházeli se u něj na statku mimo jiné i malíři Antonín Chittussi, Václav Brožík, Antonín Lhota, Emanuel Krescenc Liška, Jakub Schikaneder, Hanuš Schwaiger, Josef Tulka a již zmiňovaný František Ženíšek. Dalšími návštěvami byli, dnes velmi známí sochaři té doby, Josef Václav Myslbek, Josef Mauder a básníci Julius Zeyer, Jaroslav Vrchlický a další.

 

Alexandr Brandejs vytušil v Alšovi talentovaného malíře a tak jej pozval k sobě na statek.} viz \cite{lastovka}. Svědectví o tom, že Mikoláš byl talentovaný umělec, dokládá kovová deska na Alšově kamenném památníku před suchdolskou školou:

 

Za pobytu v Suchdole u Prahy

v letech 1877-1879

vytvořil svá nejkrásnější díla.

 

Mezi velká Alšova díla patří "Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem". Mimo jiné se nechával inspirovat všedním životem a proto se i na jeho obrazech vyskytovaly tyto motivy. Například pasáčci koz. Protože byl Aleš chudý malíř, domluvili se s Alexandrem Brandejsem, že vždy jeden namalovaný obraz bude Alšův, druhý Brandejsův a tímto tedy splácel bydlení na statku.

 

Takto vypadal život významného malíře, když působil v suchdolském zámečku v Suchdole. Není mým cílem popisovat Alšův život i mimo tuto lokalitu, proto jen zmíním, že zažil několik úspěchů, oženil se, podnikl studijní cestu do Itálie, měl tři děti a později se radoval z vnoučat. Zemřel v roce 1913 v nedožitých 61 letech.

 

Zpět na seznam významných míst