Pánský salon
Současná podoba pánského
salonu pochází až z 20. století, kdy zde byly vybourány příčky, které původně tento prostor rozdělovaly na tři
menší pokoje – garderobu, toaletní místnost a tzv. druhou hraběcí ložnici. Ložnice tak byla situovaná do
nejklidnější části zámku s okny do parku, kterými prudké slunce proniká jen v ranních hodinách.
Současné vybavení pánského
pokoje pochází vesměs z doby vlády císaře Karla IV. Mezi okny je umístěna hudební skříň z roku 1826 vyrobená
v dílně vídeňského mistra Thomase Hafse. Hafsovy hudební stroje byly po celou první polovinu 19. století velmi
nákladnou záležitostí. Protože výroba takovéto hudební skříně byla zdlouhavá a náročná nekolovalo jich po
rakouské monarchii mnoho. Do Čech se dostaly pouze dva Hafsovy výrobky (druhá skříň je na zámku v Zákupech).
Hrací skříň je dodnes funkční a dokáže zahrát okolo třiceti tanečních melodií, která jsou zaznamenány na
otočných válcích s malými hřebíčky, při otáčení válce hřebíčky otvírají píšťaly, tak se do nich dostáv vzduch
a mohou zahrát příslušný tón (co válec to jedna skladba).
Atmosféru pánského pokoje
pak na stěnách dokreslují rytiny s loveckou tématikou stejně jako malé bičíky vlevo vedle dveří, které sloužily
při lovu k usměrnění psí smečky.
Tento text byl převzat
ze sylabu prohlídkové trasy I na zámku Litomyšl.
Za jeho poskytnutí
děkuji paní kastelánce Janě Sehnalové.
Tato webová stránka byla vytvořena v rámci diplomové práce "Digitální
prezentace renesančního zámku Litomyšl"
na Fakultě stavební ČVUT v Praze.
autor: Bc. Zuzana Dočkalová
12/2011
|