Zatímco v předcházející místnosti převažovaly grafické listy s římskou tématikou, zde jsou to obrazy inspirované rakouskými a švýcarskými Alpami (pohled na Mont Blanc, na Ženevu etc.). Součástí velmi kvalitní a rozsáhlé zámecké obrazové sbírky jsou i dvě krajiny s antickými zříceninami od významného českého krajináře 19. století Augusta Pipenhagena.

I zde iluzivní výzdobu stěn vytvářel valdštejnský malíř Dominik Dvořák v duchu tzv. stylu Ludvíka XVI. Dvořákova výmalba zámeckých pokojů vznikala na přání hraběte Jiřího Josefa, který dlouhá léta působil ve službách Habsburků ve Vídni, kde se také s novou módou seznámil.

Se stylem Ludvíka XVI. souvisí i sedací souprava pod oknem. Různá velikost křesel byla uzpůsobena jejich předpokládanému uživateli (jinak velké křeslo pro dítě, pro dámu, pro pána). Pozoruhodné je zdvojené křeslo (tzv, vis-á-vis-tváří v tvář), které sloužilo k diskrétním rozhovorům z očí do očí.

Sedací souprava na druhé straně místnosti nás přenáší do doby, kdy na zámku sídlí syn zmiňovaného Jiřího Josefa, hrabě Antonín I. Jako rakouský důstojník se Antonín I. účastnil válečných tažení proti císaři Napoleonovi a po jeho porážce v bitvě u Lipska se s vítěznou rakouskou armádou dostal až do Paříže. Tady se seznámil s tehdy velmi oblíbenou módou empirového nábytku a po svém návratu na Litomyšl, si v podobné stylu nechal vybavit většinu pokojů.