Místnost se pravděpodobně používala jako šatna (vzhledem ke svému umístění nedaleko soukromých hraběcích pokojů).

Dva komodové sekretáře (1760 a 1780) jsou barokní a patří k nejkvalitnějším kusům na zámku (modelací ozdob, náročnou a bohatou intarzií i členěním). Komody obsahují velké množství přihrádek a mnohé z nich jsou na první pohled dovedně skryty.

Plátna na stěnách představují absolutní špičku zámecké obrazové sbírky. Vlevo u dveří dílo z okruhu benátského barokního malíře Jacopa da Ponte, zvaného Bassano, Klanění tří králů. Společnou prací Alessandra Magnasca a Clementa Spery vznikla dvě plátna, datovaná 1715 (vlevo od sekretáře) Kristus uzdravuje posedlého ďáblem a Kristus se setkává s Máří Magdalénou (jedná se o vůbec nejlepší díla těchto autorů v českých sbírkách). Další díla pak představuje Spící stařec (1661) od Martina Dichtla pocházející z nostické sbírky a poslední nejmladší obraz se hlásí do poslední třetiny 18. století. Jeho námět je ovšem značně nejasný, snad se jedná o Šalamounův soud.