Pokoj původně sloužil jako ložnice hraběte Antonína I. (syna Jiřího Josefa). Antonín I. byl prvním Valdštejn, který se narodil přímo na zde na zámku. V mládí byl vychováván litomyšlskými piaristy a se zdejším prostředí se mu tak stalo domovem. Byl to právě hrabě Anotnín, který navázal přátelství se svým sládkem Františkem Smetanou, oba totiž sdíleli společnou vášeň pro lov. František Smetana sice neuměl příliš německy ale zato hrabě Antonín se jazykem svých předků - česky celkem obstojně naučil mluvit. Podobně jako jeho otec byl hrabě Antonín voják a ve službách císaře Františka II. bojoval s Napoleonem, dokonce se účastnil tažení, které vyvrcholilo Napoleonovou porážkou v bitvě u Lipska. To mladému Valdštejnovi otevřelo cestu do Paříže. Zde se setkal i s novou módou císařským stylem zvaným empir a pod dojmem těchto zážitků si nechal po svém návratu vybavit moderním nábytkem i své litomyšlské sídlo.

Obdobným nábytkem je dnes vybaven i tento pokoj. Nábytek ve stylu napoleonského empiru byl pod silným vlivem egyptského umění (po Napoleonově tažení do Egypta, začaly do Francie proudit egyptské poklady). Egyptské nota se ozývá v hlavách orlů, lvích tlapách a dalších zdobných prvcích. Empir také často využíval techniku intarzie (vykládání různobarevným dřevem)

Na stěnách zde visí podobizny portréty příslušníků posledního rodu, který Litomyšl držel-Thurn-Taxisů.

U vchodu do čítárny po levé straně, podobizna hraběte Chamaré, který je jednou z hlavních postav v příběhu Aloise Jiráska Poklad.