Audienční sál
Hlavní reprezentační sál
zámku sloužil nejen k audiencím, ale často se tu pořádaly plesy a hudební večery. Kdysi se tu nacházelo
i oddělené místo pro orchestr (vlevo vedle vstupních dveří). Na přání hraběte Jiřího Josefa byl celý audienční
sál na začátku devadesátých let 18. století znovu vymalován dvorním malířem Valdštejn-Vartemberků Dominikem
Dvořákem. Hrabě tehdy požadoval vyzdobení většiny místností na zámku iluzivní malbou v tehdy módním stylu
Ludvíka XVI. Pro takovýto styl výzdoby bylo typické začlenění obrazů malovaných na plátno přímo do nástěnné
výmalby. Patrné je to na třech velkých plátnech císařovny Marie Terezie, jejího manžela Františka Štepána
Lotrinského a jejich nejstaršího syna císaře Josefa II. Obrazy jsou malovány podle oficiálních císařských
portrétů dvorního portrétisty Martina Mytense (dnes v Schönbrunnu). Umístěním panovnických portrétů do hlavního
reprezentačního sálu, všem divákům na obdiv, dával majitel zámku najevo svoji loajalitu panovnickému domu.
Sedací nábytek potažený
červeným sametem pochází z období tzv. druhého rokoka.
Na komodách jsou ukázky
míšeňského porcelánu.
Barokní hodiny na stolku
mezi okny, české provenience, ukazují nejenom minuty a hodiny, ale i dny měsíce, roky, východy a západy slunce.
Každou hodinu se v nich dokonce rozezvučela malá zvonkohra.
Původně na stropech visely
tři velké lustry. Ten dnešní, křišťálový, byl vyroben v Kamenickém Šenově pro film Miloše Formana Amadeus a po
skončení natáčení darován sem na zámek.
Při podhledu z oken se
nám naskýtá výhled na zámecký pivovar, postavený na počátku 17. století posledním Pernštejnem Vratislavem Eusebiem
a následně v baroku upravený architektem Kaňkou. Na podzim roku 1823 se zdejším sládkem stal František Smetana,
jemuž jeho žena Barbora Linková porodila 2. března 1824 syna Bedřicha. Malý Bedřich, u nějž se od útlého mladí
začal projevovat hudební talent byl na zámku častým hostem hraběcí rodiny.
Zejména hraběnka
Valdštejn-Vartemberka si malého, hudebního génia oblíbila a budoucí skladatel ji musel chodit na zámek pravidelně
hrát.
S Bedřichem Smetanou
je spojené piáno v rohu sálu. Údajně na něj Smetana hrál při své vůbec poslední návštěvě Litomyšle v roce 1880.
Tento text byl převzat
ze sylabu prohlídkové trasy I na zámku Litomyšl.
Za jeho poskytnutí
děkuji paní kastelánce Janě Sehnalové.
Tato webová stránka byla vytvořena v rámci diplomové práce "Digitální
prezentace renesančního zámku Litomyšl"
na Fakultě stavební ČVUT v Praze.
autor: Bc. Zuzana Dočkalová
12/2011
|