Hlavní reprezentační sál zámku sloužil nejen k audiencím, ale často se tu pořádaly plesy a hudební večery. Kdysi se tu nacházelo i oddělené místo pro orchestr (vlevo vedle vstupních dveří). Na přání hraběte Jiřího Josefa byl celý audienční sál na začátku devadesátých let 18. století znovu vymalován dvorním malířem Valdštejn-Vartemberků Dominikem Dvořákem. Hrabě tehdy požadoval vyzdobení většiny místností na zámku iluzivní malbou v tehdy módním stylu Ludvíka XVI. Pro takovýto styl výzdoby bylo typické začlenění obrazů malovaných na plátno přímo do nástěnné výmalby. Patrné je to na třech velkých plátnech císařovny Marie Terezie, jejího manžela Františka Štepána Lotrinského a jejich nejstaršího syna císaře Josefa II. Obrazy jsou malovány podle oficiálních císařských portrétů dvorního portrétisty Martina Mytense (dnes v Schönbrunnu). Umístěním panovnických portrétů do hlavního reprezentačního sálu, všem divákům na obdiv, dával majitel zámku najevo svoji loajalitu panovnickému domu.

Sedací nábytek potažený červeným sametem pochází z období tzv. druhého rokoka.

Na komodách jsou ukázky míšeňského porcelánu.

Barokní hodiny na stolku mezi okny, české provenience, ukazují nejenom minuty a hodiny, ale i dny měsíce, roky, východy a západy slunce. Každou hodinu se v nich dokonce rozezvučela malá zvonkohra.

Původně na stropech visely tři velké lustry. Ten dnešní, křišťálový, byl vyroben v Kamenickém Šenově pro film Miloše Formana Amadeus a po skončení natáčení darován sem na zámek.

Při podhledu z oken se nám naskýtá výhled na zámecký pivovar, postavený na počátku 17. století posledním Pernštejnem Vratislavem Eusebiem a následně v baroku upravený architektem Kaňkou. Na podzim roku 1823 se zdejším sládkem stal František Smetana, jemuž jeho žena Barbora Linková porodila 2. března 1824 syna Bedřicha. Malý Bedřich, u nějž se od útlého mladí začal projevovat hudební talent byl na zámku častým hostem hraběcí rodiny.

Zejména hraběnka Valdštejn-Vartemberka si malého, hudebního génia oblíbila a budoucí skladatel ji musel chodit na zámek pravidelně hrát.

S Bedřichem Smetanou je spojené piáno v rohu sálu. Údajně na něj Smetana hrál při své vůbec poslední návštěvě Litomyšle v roce 1880.