Trochu historie...
Tomu, než byla založena obec Suchdol, předcházela daleká historie. Je to domněnka, kterou potvrdili, a vlastně neustále potvrzují, archeologové působící v této oblasti. Podmínkou k osídlení určité oblasti byla především přítomnost vody, proto se vhodným místem stalo úpatí Kozích hřbetů - místo, kde se dnes nachází suchdolský vodovod. Archeologové zde nalezli kosti mamuta, soba, jelena, srnce, kozy, ovce, ale i medvěda.
Suchdol se ukázal jako velké nalezište předmětů pravěkého osídlení, tedy doby kamenné, mladší doby kamenné, bronzové, střední doby bronzové či starší doby železné. Roku 1880 vášnivý archeolog Čeněk Rýzner při procházce nedaleko Suchdola objevil velké pohřebiště, které čítalo 71 hrobů. Objevil jej náhodou, pole bylo totiž čerstvě zorané a vyorané kameny se mu zdály příliš pravidelné.
Příchod Slovanů na naše území se datuje na 6. století, kdy pro vznik pozdějšího Suchdola bylo velice důležité osídlení Šárky (dnes Praha 6) a především Levého Hradce (dnes Roztoky - Žalov). Z něj, jakožto z velice významného středověkého hradiště, vedla cesta na Pražský hrad právě přes pozdejší Suchdol.
Zpět.
Suchdol byl založen Přemyslovci, v 10.století, na sklonku vlády knížete Boleslava I. (935-972). Na cestě z Levého Hradce na Pražský Hrad si v lesích na začátku rokle v Dolíkách zřídili nejprve loveckou chatrč, později byla přestavěna na myslivnu. Tento objekt je dodnes považován za první stavení v Suchdole. Objekt má číslo popisné 2, protože při číslování domů za vlády Marie Terezie došlo zřejmě k nepozornosti. Přemyslovci začali, vzhledem k jeho poloze, v blízkosti stavět další stavení, hradište a dvorce, jak se dříve těmto obydlím říkalo.
Na přelomu 11. a 12. století začaly zásluhou benediktinek ze svatojiřského kláštera vznikat selská stavení a usedlosti. Tím vzniklo velice významné hospodářství v blízkosti Prahy, které bylo v té dobe prospěšné pro chod kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Benediktinky "vládly" Suchdolu celých 377 let. Tehdy se dnešnímu Suchdolu říkalo Suchi dól, tedy místo, kde pršelo velice málo, jak vysvětluje kronikář Kosmas.
Povídá se, že skalní útvar Kozí hřbety zvedal mraky blížící se k Suchdolu a pršet pak začalo až o kus dál. Stejně tak zajímavé jsou i významy sousedních vesnic, dnešní Únětice se jmenují podle vsi lidí Úňatových, Horoměřice pak podle vsi lidí Hořemírových. Lysolaje - dříve Lyzolay - dostaly své jméno podle volného prekladu, tedy ves, kde lišky dávaly dobrou noc.
Zpět.
V období husitských válek Suchdol hodně trpěl, protože např. porážka vojsk císaře Zikmunda Janem Žižkou rozpoutala mstu za porážku v celém okolí Prahy. Přesto ale toto období obec ustála, protože některé obce byly úplně vylidněny. Suchdol tehdy čítal kolem stovky obyvatel. Po roce 1478 se stal majitelem Suchdola Václav Budovec z Budova, což má za následek, že nová část obce byla pojmenována právě Budovec. Suchdol poté často měnil majitele. Roku 1648 byla obec zničena Švédy, čemuž předcházela bitva na poli Na Rybářce.;
Marie Terezie se za své vlády (1740 - 1780) snažila zavést opatření ve prospěch poddaných. Bohužel její vůle nestačila, opravdu prospěšné reformy zavedl až její syn - Josef II. Roku 1780 bylo zrušeno nevolnictví a následujícího roku 1781 byl zaveden toleranční patent, neboli svobodná volba víry. Obec se tehdy začala rozrůstat a hospodařit.
V posledních letech pod vládou Habsburků byl vypracován plán výstavby obytných domů na Novém Suchdole, dnešní ulice Roztocká, Stržná, Nad Dolíky a Tyršova). Bohužel mezinárodní situace a blížící se válka situaci oddálila. Dne 15.5.1890 byl založen Sbor dobrovolných hasičů, který v obci funguje dodnes.
Zpět.
Roku 1918 vznikla Československá republika a s ní prišlo národní nadšení. Lidé toto datum považovali jako mezník doby a rozdělovali ji "co bylo za Rakouska" a "co bylo po něm". Roku 1921 byl založen Akcíz (čp. 126), což byla celnice pro tzv. Velkou Prahu. Lidé dovážející zboží tady museli platit clo.
Na Kozích hřbetech byl o dva roky později zřízen lom na lámání kamene, ale nakonec byl tento čin ukončen Památkovým úřadem. Roku 1921 byl založen fotbalový klub S.K. Suchdol, suchdolské hrište bylo několikrát přemístěno až na dnešní místo, tedy do Suchdolské ulice. Nyní suchdolský klub vystupuje pod názvem TJ Slavoj Suchdol. Co se týká dalších sportovních aktivit, lyžovalo se tehdy na Holém vrchu naproti Suchdolu, na svazích Kozích hřbetů a v Roztockém háji.
Roku 1942, přesněji 27.5.1942 byl spáchán atentát na R. Heydricha. Poté proběhla nejen na Suchdole akce, která spočívala v obchůzkách občanů a dotaz "Kdo souhlasí s atentátem?" rozhodl o dalším osudu občanů. Kdo souhlasil, automaticky dostal trest smrti. Suchdol mělo totiž gestapo označené jako komunistické hnízdo zralé k likvidaci. Nejprve došlo k vyhlazení Lidic. Každý desátý Čech bude popraven, jestli se nepřihlásí atentátníci. Ti byli nakonec zrazeni a místo Suchdola nebo druhého označeného hnízda Stodůlek to odnesly Ležáky.
30. října 1975 došlo na Suchdole ke katastrofě a tragédii. V suchdolském přistávacím koridoru v tu dobu provádělo přistávací manévr jugoslávské letadlo. Letadlem se vraceli čeští rekreanti od moře. Opálení, štastní, že se dovolená vydařila. Bohužel, pro mnohé to byl návrat do náruče smrti. Záchranná akce byla bohužel znesnadněna hustou mlhou, ale byla velice rychlá. Jen pro zajímavost, a to je unikát, za 20 minut po příjezdu na místo nehody bylo vyproštěno a odvezeno 52 cestujících! Závěrem dlužno podotknout, že tato havárie byla zfilmována jako poslední díl slavného televizního seriálu Sanitka.
Zpět.
Česká zemědělská univerzita (ČZU) je veřejná vysoká škola, která v roce 2006 oslavila sté výročí od svého vzniku. Předne uvedu tři data, kdy se začaly vyučovat předměty, které se do budoucna zemědělské školy velice blízko týkaly. Již v roce 1776 se na Filozofické fakultě pražské univerzity začaly přednášet informace o hospodářských naukách. Roku 1812 bylo hospodářství pričleněno k polytechnice a v roce 1848 se začaly vyučovat přednášky o lesnických vědách. Všechny tyto předmety dnes na škole najdeme.
Roku 1906 díky dekretu císaře Františka Josefa byl zřízen zemědělský odbor na České vysoké škole technické. Odtud se datuje vznik dnešní ČZU. Bohužel během první světové války došlo k úpadku vývoje školy, ale ihned po ní následoval opět prudký rozmach. V roce 1920 se z odboru stala Vysoká škola zemědělského a lesního inženýrství při ČVUT (České vysoké učení technické). Sídlo měla škola v Havlíčkových sadech v Gröbově vile, ale vzhledem k nedostatku prostoru se přestěhovala do nové budovy v Dejvicích.
Od roku 1952 se používal název Vysoká škola zemědělská v Praze. Behem první poloviny 60. let 20. století se škola přestěhovala do nově vybudovaného areálu na Suchdole, který, s nadsázkou můžeme říci, je budován do teď. Někde je potřeba dostavět posluchárny, někde se musí již rekonstruovat, zkrátka stavební úpravy probíhají neustále. Od 1.1.1995 se Vysoká škola zemědělská přejmenovala na Českou zemědělskou univerzitu v Praze.
Zpět.
Hlavními zdroji informací o historii této lokality jsou:
LAŠTOVKA, Vladimír. Kapitoly z minulosti Suchdola a Sedlce.